Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Novela Iana McEwana z roku 1981 na velmi malém prostoru líčí dusný a traumatický příběh páru turistů, který se v anonymním městě setká s jižansky pohostinným domorodcem Robertem. Zdánlivě všední a stereotypní běh dovolené už od samého počátku znepokojuje drobnými náznaky blížící se katastrofy, pod nehybnou plentou tropických dní postupně probublává vidina nadcházejícího zmaru. Ian McEwan využil služeb odosobnělého a rezervovaného vypravěče, který po vzoru existencialismu vše bedlivě zkoumá z vnějšku a podává svědectví o chladnoucím vztahu dvou lidí, násilné sexuální obsesi a tenké hranici normálna a neuvěřitelné bizardity. Ač celá novela působí velmi realistickým, až dokumentárním dojmem, zvláštní odcizení i anonymita prostoru vnášejí do hry motiv zlého snu, neskutečného děje, který se přesto zcela konkrétně odehrává před vašima očima. Text disponuje mistrovskou výstavbou a atmosférou, která na celkem malé ploše dosáhne až závratné intenzity. Učebnicový příklad dokonale postavené a vygradované novely.
9 / 10
Vydáno: 2008
Vydavatel: Mladá fronta
Ian McEwan: Cizinci ve městě. Přel.: Marie Válková. Praha : Mladá fronta, 2008. 120 stran. ISBN 978-80-204-1940-8.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
